Třetí letní jógový víkend je za náma, a tak už se dá vážně mluvit o tradici. A já si díky tomu uvědomila, že tyhle naše akce, byť jsou pro mě vlastně pořádnej záhul, mě z toho celýho roku baví asi vůbec nejvíc. Bejt tři dny zavřená v kuchyni a jenom od rána do večera vařit se mi totiž jindy nepoštěstí, když nepočítám kuchařský stáže, kde je člověk ale ve stresu, protože se přizpůsobuje nadřízené režii. Tohle je naše. Kuchyně moje. A co a jak si v ní nachystám a vydám, jde jenom za mnou.